Potřebujeme znát všechny argumenty a zdůvodnění změn v pečovatelské službě 

Otevřené proměně pečovatelské služby je Centrum sociálních služeb města Letovice, p.o. Již první úpravy v nastavení fungování služby a práce v terénu zefektivnily využití možností centra. „Ukázalo se, že lidé ani nevěděli, co všechno nabízíme. Měli zažité: pečovatelská vozí obědy a uklízí,“ konstatoval ředitel služeb Ivo Kubín, který pečovatelskou službu přihlásil do projektu Institutu sociální práce, z.s., „Pečovatelská služba – příležitost pro život doma II“.     

Vaše služba velmi usilovala, aby se ještě na poslední chvíli mohla zapojit do projektu Institutu. Lze to vysvětlit náhlých osvícením vizí ŽÍT DOMA, nebo jsou za tím praktičtější potřeby?

Potkalo se nám toho víc. Jihomoravský kraj, který zprostředkovává finanční podporu pro náš domov pro seniory a pečovatelskou službu, přišel se systémem regionálních karet (pozn. mimo jiné podklad k hodnocení efektivity sociální služby) a se zaváděním začal u pečovatelské služby. A my jsme zjistili, že odpovídá obrazu takové té klasické české pečovatelské služby, která nepracuje v souladu s nynějšími představami Jihomoravského kraje.. Troufám si říct, že osmdesát procent pracovní náplně naší služby plnil rozvoz obědů a s tím šel ruku v ruce úklid domácností. Odbornou činnost jsme téměř nevykonávali.

Kdyby se na kraji nerozhodli tohle změnit, nabízeli byste servis v tomto rozsahu dál?

Náš zřizovatel, Letovice, je malé město ani ne se sedmi tisíci obyvateli, takže těžko mít velké plány. Stáli jsme před rozhodnutím: pokud to budeme dál dělat postaru a podpoří nás v tom zřizovatel, musíme počítat s tím, že o podporu Jihomoravského kraje přijdeme, protože nás prostě a jednoduše nezařadí do krajské sítě poskytovatelů sociálních služeb. Jenomže zřizovatel nemá takové finanční možnosti.

Takže jste vykročili cestou změny fungování. Co jste v rámci pečovatelské služby už upravili?

Do konce předminulého roku jsme poskytovali terénní službu v pracovní dny klasicky od sedmi do půl čtvrté. Od roku 2018 jsme nejdříve rozšířili nabídku o soboty, neděle a svátky od osmi do půl páté a všední dny do šesti. Letos fungujeme denně od sedmi až do osmi hodin večer. To byla jedna z podmínek kraje a druhá se týkala rozšíření cílových skupin. Našimi klienty byli hlavně senioři a osoby starší 27 let se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním. Od letoška už fungujeme bez věkového omezení, i pro děti.

Spatřujete v tom tlaku na změny v nastavení služby nějakou logiku?

Teď už ano, ale začátky byly těžké. Ředitelem jsem tady čtrnáct let a byl jsem na něco zvyklý. Musel jsem o tom popřemýšlet. Nedovedl jsem si třeba představit, že přestaneme rozvážet obědy. Tak jsem šel a udělal si vlastní šetření. Byl jsem za taťkou, který je senior a bral obědy, za tchánem, obešel jsem lidi v dědině a všichni říkali: my jsme strašně spokojení, protože vaříte dietně, dobře a vozí nám to příjemné pečovatelky. Závěr byl: že je to sice potěšující, ale na druhé straně tu máme obrovskou vývařovnu, která ty obědy včetně dovážky může zajistit taky. Takže s tímhle jsem se smířil. Problém jsou u nás úklidy, protože tu žádná komerční úklidovka není. Pod město Letovice navíc spadá ještě třináct okolních obcí, čímž patříme k několika málo desítkám obcí podobného rozsahu v zemi. Budeme to řešit průběžně, všechno nejde hned.

Vraťme se zpět k tomu, proč jste se přihlásili do projektu Institutu sociální práce, z.s.?

Mně se k 1. lednu vrátila z rodičovské dovolené dlouholetá vedoucí pečovatelské služby, která byla, podobně jako já, zvyklá na jiné nastavení terénní služby. A byl bych rád, kdyby i ona měla prostor se s novým trendem seznámit, pochopit ho, protože jsem si třeba všiml, že naše sociální pracovnice, která nastoupila v době, kdy už jsme se změnami koketovali, že ona už to vidí tím současným pohledem. Není zatížená tím, co bylo. Kdežto kolegyně po rodičovské se s tím teprve vnitřně vyrovnává, že například uživatelům s potřebou dietní stravy ji už nezajistíme. Potřebujeme slyšet všechny argumenty a zdůvodnění, chceme o tom diskutovat s odbornými lektory. 

Vidíte už dnes nějaký konkrétní přínos rozšíření provozní doby či snížení počtu rozvážených obědů?

V terénu to teď funguje krásně. Já myslím, že „gró“ naší činnosti se dříve odehrávalo v domě s pečovatelskou službou, kde máme sídlo. Auto bylo blokováno rozvozem obědů, takže ho v podstatě nešlo jinak využívat. Dnes pečovatelky používají i jediné další auto, které mám já pro domov pro seniory, a jezdí k uživatelům domů. Najednou se naplňuje kapacita střediska osobní hygieny, dříve se to dělo ojediněle. Rozšíření práce v terénu nám přivedlo nové zájemce o službu. Ukázalo se, že ani nevěděli, co všechno nabízíme. Měli zažité: pečovatelská vozí obědy a uklízí, tak je ani nenapadlo, že by jim mohla pomáhat i jinak. Takže to jsem moc rád. Jsem členem komise sociálnězdravotní, která mimo jiné rozhoduje o přidělování bytů v domě s pečovatelskou službou. A tam to kolikrát vypadá tak, že ještě čiperného žadatele tlačí jeho rodina, která potřebuje uvolnit byt pro vnuka. To je „nevýhoda“ malého města, protože my o sobě hodně víme. Je ale nesmyslné takového člověka přemísťovat, pokud potřebuje s něčím pomoc, zastane to pečovatelská služba u něj doma. 

Jak to zvládáte personálně?

Zvětšili jsme úvazek sociální pracovnici, protože s regionálními kartami přibyla agenda, a přijali jsme další dvě pečovatelky. Celkově jich máme šest.

Obáváte se něčeho?

Jestli budu mít pro všechny v terénu dost práce, až s rozvozem obědů skončíme úplně. Propad v příjmech určitě zaznamenáme, na to nás připravovali už v Lanškrouně, kde jsou v nastavování změn pečovatelské služby dál a kde jsme se právě proto byli podívat. Z toho mám trochu strach. Souvisí to také s tím, že u nás byly loni na podzim volby, máme úplně nové vedení města, kterému propad příjmů budu muset nějak vysvětlit. Doufám, že Institut sociální práce nás v tomto podpoří a vysvětlí to panu starostovi v širších souvislostech.

Nepřemýšlíte také o vylepšení sebeprezentace?

Na to se teď také soustředíme. Chystáme aktualizaci webových stránek. Chceme, aby tam byla podrobná nabídka toho, co jsme schopni zastat.

Funguje vám spolupráce s úřadem práce, s lékaři?

Je to spíš na poli, když sháníme zaměstnance nebo když řešíme příspěvek na péči. S lékaři tu máme určitě relativně dobrou spolupráci. 

Jak jsou na tom s odborností vaše pečovatelky?

Všechny procházejí průběžným vzděláváním. Dvě nové přišly z jiných oborů, takže si dělaly rekvalifikační kurz. S tím, jak se rozšířila péče v domácím prostředí, tak například při osobní hygieně musí umět manipulovat s člověkem, hodně trénují praxí. Jedna má základní kurz bazální stimulace, další se na něj chystá. Spolupracujeme s charitou, která pokrývá zase spíš tu zdravotnickou stránku věci.

Máte ještě něco na srdci?

Mám takové postesknutí. Doufám, že kraj bude alespoň ze začátku k pečovatelským službám shovívavý. Bude chvíli trvat, než se nám to celé podaří přenastavit. Také doufám, že si uvědomí, že budeme potřebovat větší finanční podporu, protože nám odpadnou příjmy, které byly jisté a nebyly v malém objemu. Uvidíme.