Proč měnit nastavení pečovatelské služby?

Nedostupnost pečovatelské služby

Hlavním důvodem, proč měnit nastavení pečovatelské služby, je nedostupnost její podpory.

Neustále se dnes hovoří o nedostatku pobytových služeb pro seniory. Většina z nás však touží zůstat ŽÍT DOMA co nejdéle, jak to bude možné. Pečovatelská služba je právě touto příležitostí. Překážkou je však často její nastavení, které dostatečně neumožňuje podporovat setrvání lidí závislých na péči v domácím prostředí.

Existence sociálních služeb, mezi které patří i pečovatelská služba, vychází ze společenského konsensu: „Je třeba pomáhat lidem, pokud se ocitnou v obtížné situaci, kterou nejsou schopni řešit sami ani s pomocí svých blízkých.“ Z tohoto důvodu jsou na sociální služby uvolňovány peníze z veřejných zdrojů.

K tomu, aby se lidem této pomoci dostalo, je však třeba nejen vyhradit peníze a podnítit vznik a existenci těchto služeb, ale zajistit i jejich adekvátní nastavení. V praxi se dnes ukazuje, že pečovatelské služby svým nastavením neodpovídají potřebám lidí v nepříznivé sociální situaci, a jsou tak přes svoji existenci v dané lokalitě pro tyto lidi nedostupné.

Pokud se mluví o dostupnosti sociální služby, je tím obvykle míněna místní dostupnost, to znamená, že určitý druh sociální služby se na daném území nachází. Uvedené pojetí je ale zúžené. Samotná existence služby na daném území není zárukou dostupnosti pomoci pro osoby v nepříznivé sociální situaci.

Následující identifikovaná zjištění blíže vysvětlují, co může způsobovat nedostupnost pomoci, přestože je v daném místě poskytována pečovatelská služba:

služba má omezenou cílovou skupinu (vyloučením některé skupiny osob, omezení věkem),
služba má omezenou provozní dobu,
kapacita služby je omezena z důvodu poskytování služby osobám, které se nenacházejí v nepříznivé sociální situaci,
kapacita služby je omezena z důvodu orientace služby na poskytování úkonů tzv. komerčního charakteru,
existují odlišné podmínky pro uživatele služby, kteří žijí v bytech zvláštního určení,
nevhodný způsob prezentace pečovatelské služby.

Omezování cílové skupiny

Omezování cílové skupiny (věkem, typem postižení/onemocnění) má za následek, že řada osob se může ocitnout v situaci, kdy pro ně není dostupná pomoc, na kterou mají ze zákona nárok. Tuto pomoc pak velmi často zajišťují neformální pečovatelé, kteří se mnohdy dostávají až na samotnou hranici svých fyzických i psychických možností. S postupujícím časem musí řada z nich hledat jiná řešení: buď z důvodů, že náhle nemohou péči poskytovat (např. onemocní), nebo se chtějí připravit na dobu, kdy se jejich situace změní tak, že už nebudou schopni péči poskytovat vůbec. Ani v takových chvílích však pro jejich blízké není odpovídající a důstojná pomoc dostupná. Bez pomoci se často ocitají lidé mladší 18 let, rodiny s dětmi, děti i dospělé osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním.

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb

Příklad: Žena (28 let) s roztroušenou sklerózou, žijící v dané obci, postupně ztrácí schopnost samostatného pohybu a sebeobsluhy. Pečovatelská služba je registrována pro cílovou skupinu od 35 let. Pro mladou ženu tudíž není pomoc pečovatelské služby dostupná.

Omezování provozní doby

Omezování provozní doby pečovatelské služby může vyloučit z využívání této služby všechny ty, kteří pomoc potřebují i ve večerních hodinách, o víkendech a svátcích. V mnoha případech pak budou takové osoby volit službu pobytovou, a to i přesto, že jejich stav je slučitelný s možností ŽÍT DOMA. To platí nejen pro ty, kterým nemůže tuto pomoc zajistit rodina či jiná blízká osoba.

Graf: Provozní doby pečovatelských služeb zapojených do projektu „Pečovatelská služba – příležitost pro život doma“ v roce 2015.

Zdroj: vstupní dotazník poskytovatelů zapojených do projektu

* V roce 2015 mělo 6 služeb uvedeno, že může poskytnout službu i mimo stanovenou provozní dobu, a to po individuální dohodě, v roce 2018 to byly 4 služby.

** V této kategorii jsou zahrnuty služby, které mají provozní dobu např. 7:00–21:00, 7:00–17:00 apod.

Příklad: Na službu se obrací muž v produktivním věku. Pohybuje se na vozíku a žije ve vlastní domácnosti v domě s výtahem. Potřebuje zajistit pravidelnou pomoc ráno a večer s přesunem z lůžka a na lůžko, dále se sprchováním před ulehnutím. Jinou pomoc nepožaduje. Služba není schopna zajistit večerní péči a péči o víkendu a svátku, protože její provozní doba je nastavena Po–Pá 7:00–16:00.

Příklad: Zaměstnaná dcera žádá pečovatelskou službu o poskytnutí péče matce (75 let), která se vrací z LDN – je imobilní, závislá na pomoci druhé osoby při mytí, oblékání, jídle, je inkontinentní, apatická, téměř nekomunikuje. Pečovatelská služba odmítne poskytnout péči v požadovaném rozsahu (nutná návštěva 3x denně – ráno, v poledne a odpoledne) a navrhuje umístění matky do pobytové služby. Dcera vyhledá jinou pečovatelskou službu, která s rozsahem a obsahem péče souhlasí. Po měsíci poskytované intenzivní péče se matka sama nají, je schopná si aplikovat inzulín, s pomocí pečovatelky se přesune na vozík nebo křeslo, její psychický stav se výrazně zlepší, komunikuje, má zájem rehabilitovat, chce se opět postavit. Po dalším měsíci je matka schopná ujít několik kroků s pomocí chodítka.

Omezení ve vazbě na nepříznivou sociální situaci

Poskytování služby lidem, kteří se nenacházejí v nepříznivé sociální situaci, vyčerpává značnou část kapacity služby. To může vést k tomu, že zbývající kapacita nestačí pro zajištění potřeb zájemců závislých na pomoci druhých (tj. osob v nepříznivé sociální situaci), kteří např. potřebují pomoc ve větším rozsahu a opakovaně během dne. Následně pak mohou jako jediné řešení své situace vnímat pobytovou službu. V případě, že služba vyčerpá kapacitu pracovního fondu pečovatelek na neodborné činnosti, které mohou vykonat pracovníci jiných veřejných služeb (např. na rozvoz obědů nebo úklid), může se stát, že jí bude kapacita chybět pro zájemce, kteří potřebují odbornou pomoc, v níž pečovatelky nemůže zastoupit jiná komerční služba.

Graf: Složení uživatelů dle příspěvku na péči (PnP) za rok 2015 u pečovatelských služeb zapojených do projektu při vstupu do realizace změny

Z grafu je patrné, že největší podíl uživatelů pečovatelských služeb (při zahájení projektu) tvořili uživatelé, kteří nepobírali žádný příspěvek na péči (55 %).

Příklad: Uživatelka využívá pečovatelskou službu dvakrát do roka, před Vánocemi aVelikonocemi, k provedení tzv. velkého úklidu. Jinak pomoc pečovatelské služby nepotřebuje, je plně samostatná. Tyto úkony může uživatelce zajistit běžná úklidová firma.

Příklad: Pečovatelka poskytuje uživatelce pravidelně pomoc při úkonech osobní hygieny. Dvakrát do roka navštěvuje uživatelku její širší rodina. Uživatelka si vždy před touto návštěvou a po ní objednává pečovatelskou službu na úklid celého domu. Na úklidu domu se uživatelka nijak nepodílí, může ho tudíž zajistit běžná úklidová firma.

Omezení plynoucí z nahrazování veřejně dostupných služeb

Pokud při sociálním šetření pracovníci služby nezmapují se zájemci možnost zajištění jejich potřeb pomocí dostupných přirozených zdrojů pomoci a běžných veřejných služeb, nabízejí pomoc i tam, kde by bylo možné ji zajistit pomocí těchto služeb, které nejsou dotované z veřejných zdrojů.

Graf: Podíl uživatelů, kterým byl v roce 2015 poskytován úkon rozvoz/donáška jídla, na celkovém počtu uživatelů pečovatelských služeb při vstupu do projektu.

Z údajů od poskytovatelů zapojených do projektu vyplývá, že z celkového počtu uživatelů (9037) více než 55 % (5027) využívalo rozvoz jídla.

Příklad: Uživatel požaduje po pečovatelské službě jednou za 14 dní tzv. velký nákup, kdy chce nakoupit minerálky. Obchod v obci nabízí dovážkovou službu, navíc zde operuje i internetový obchod dovážející potraviny a další zboží do domácnosti, který zdarma umožňuje objednání nákupu po telefonu.

Omezení plynoucí z provázanosti s domy s byty zvláštního určení

Obce, které podmiňují uzavření a trvání nájemní smlouvy v bytech zvláštního určení poskytováním pečovatelské služby (např. na základě podmínek dotačních programů, ze kterých byla stavba takových bytů financována), vytváří umělou závislost uživatele na službě, nepodporují jeho soběstačnost a samostatnost, a tím jsou tedy v rozporu se zákonem o sociálních službách. Kapacita služby tak opět může být odčerpávána uživatelům, kterým nelze pomoc zajistit z jiných zdrojů.

Příklad: Žena (83 let) pohybující se s chodítkem žije v bariérovém domku v horském terénu. Ve svém domácím prostředí je velmi závislá na svém okolí, potřebuje pomoc např. s nákupem, koupáním, donáškou uhlí, návštěvou lékaře, pošty či banky. Přidělením bezbariérového bytu zvláštního určení obce umístěného v dosahu veřejných služeb se stává opět téměř nezávislou a její situace v danou chvíli nevyžaduje pravidelné poskytování pečovatelské služby. Ve smlouvě s obcí má přesto zakotveno, že je povinna čerpat pečovatelskou službu v rozsahu minimálně 650 Kč měsíčně.

Příklad: Obyvatelé domu s byty zvláštního určení (senioři, kteří nepotřebují podporu při běžných každodenních činnostech) trvali na tom, aby společné prostory domu uklízela pečovatelka, se kterou si rádi povídají, a ne „obyčejná uklízečka“. Zřizovatel pečovatelské služby jejich požadavku vyhověl – prezentuje pečovatelskou službu jako službu, která zvyšuje životní komfort všem starým lidem žijícím v bytech zvláštního určení.

Omezení plynoucí z nevhodného způsobu prezentace

Nevhodný a nesrozumitelný způsob sebeprezentace služby směrem k veřejnosti, který neilustruje její skutečnou podstatu, odbornost a šíři pomoci určenou různým cílovým skupinám, u některých zájemců může zapříčinit, že o službě při řešení své situace nebudou vůbec uvažovat.

Povinnost kraje – zajišťování dostupnosti sociálních služeb

Rolí a povinností kraje je činit kroky k zajištění dostupnosti sociálních služeb na svém území. Povinnost a role krajů je definovaná především v § 95 zákona č. 108/2006 Sbírky, o sociálních službách, v aktuálním znění, zejména:

v písmenu d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle § 94 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5
v písmenu g) zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb

a v § 38 zákona č. 108/2006 Sbírky, o sociálních službách, v aktuálním znění:

Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem podpořit život v jejich přirozeném sociálním prostředí a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.

Nálezem Ústavního soudu ze dne 23. 1. 2018 (I. ÚS 2637/17) byla tato povinnost znovu potvrzena ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, ale analogicky lze toto rozhodnutí Ústavního soudu aplikovat i na další cílové skupiny. V případě pečovatelské služby by se jednalo, vedle osob se zdravotním postižením, rovněž o seniory, osoby s chronickým onemocněním a rodiny s dětmi.

Ke stažení zde.

Kraje mají nejen povinnosti, které jim ukládá zákon, ale zároveň jim jsou zákonem předány i kompetence k jejich zajištění, a tím i naplnění svěřené úlohy. Jedná se především o:

tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a akčních plánů,
finanční prostředky na zajištění stanovované krajské sítě sociálních služeb (od roku 2015 dle § 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách),
povinnost kontroly vynakládání finančních prostředků, včetně kontroly účelnosti a efektivity vynaložených prostředků (viz definice § 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole).

O cestě změny směrem k vizi ŽÍT DOMA čtěte zde…