Senátoři chtějí po ministerstvu, aby konečně vydalo doporučující postup i pro terénní sociální služby

Praha, Rokytnice nad Jizerou (6. května 2020) – Pracovníci terénních sociálních služeb a domácí zdravotní péče upozornili na to, že jim klienti nemusí hlásit karanténu, ani nákazu koronavirem. Pečovatelky i sestry tak nevědomky mohou podstupovat riziko vlastní nákazy i dalších uživatelů jejich služeb. A přestože je situace s ochrannými pomůckami nesrovnatelně lepší, než v prvních pěti týdnech nouzového stavu, ochranné oděvy a návleky pro péči o nemocné COVID-19 stále nemají. Zastání hledali pečovatelé a sestry u Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví již začátkem dubna, až dosud však situaci řeší především vlastními silami. Minulý týden je podpořila skupina senátorů.

Terénní pracovníci po celé republice se setkávají s tím, že jim klienti nebo jejich rodiny zatajují rizika, nebo si nebezpečí svého chování neuvědomují. „Byla nám propuštěna klientka z nemocnice bez potvrzeného negativního testu. Další si vyrazila, aniž by cokoliv řekla, na kontrolu a druhý den měla teploty. Naše děvčata jdou holýma rukama proti neviditelnému nepříteli,“ popisovala Jana Černá, vedoucí Zdravoš péče v Rokytnici nad Jizerou ve zpravodajském příspěvku České televize.

Více v pořadu České televize Události (3. dubna 2020).

Rokytnická pečovatelská služba od začátku postupuje velmi zodpovědně. Ještě před tím, než to bylo oficiálně doporučeno, rozdělila svůj tým na dva menší. V terénu se střídají ve čtrnáctidenních intervalech. Kdyby se u některé z pečovatelek projevily obávané příznaky, nemusely by hned všechny do karantény. „My se nebudeme bránit pečovat ani o koronavirově nemocné, ale pořád se snažíme co nejvíce omezit riziko nakažení a ochromení týmu, protože se musíme postarat o další lidi, kteří nás potřebují, v 30kilometrovém okruhu,“ vysvětluje Jana Černá.

„Ochranný oděv nemáme, jen pláštěnky a igelitové pytle“

S ochrannými pomůckami jsou na tom dnes už lépe,  v dubnu dostaly od Libereckého kraje i první dvě sady testů. „Ochranné štíty vlastnoručně vyrobené z pet lahví, jsme vyměnily za specializované, máme už i brýle, dostatek desinfekce, roušek i nano filtrů. Kdyby se tu nákaza vyskytla, stále ale nemáme ochranné obleky a návleky. Musely bychom si poradit asi v pláštěnkách a igelitových pytlích,“ upozorňuje sociální pracovnice Pavlína Černá.

Nařízením ministerstva zdravotnictví je podmínkou přijetí či převzetí osob do všech pobytových sociálních služeb vyšetření na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem. Na terénní služby se v tomto však pozapomnělo. A nenapravilo to ani další Mimořádné opatření vydané Ministerstvem zdravotnictví v polovině dubna. „Při předání člověka do domácí ošetřovatelské péče a pečovatelské služby by měla oficiálně platit stejná podmínka, reakce ze strany státu jsou však strašně pomalé. V místní nemocnici jsem si to nedávno domluvila s panem ředitelem přes hlavní sestru sama. Striktně nyní vyžaduji, aby součástí propouštěcí zprávy pacienta byl i negativní test,“ popisuje Jana Černá.

„Doporučený postup pro poskytovatele sociálních služeb od Ministerstva práce a sociálních věcí a Asociace poskytovatelů sociálních služeb jsme obdrželi teprve v druhé půlce dubna. K chodu terénních služeb se tam vztahuje hlavně doporučení, jak používat ochranný oděv, který stejně nemáme. Nového nic moc. Na terénní služby obecně se v legislativě zapomíná, přitom v době nouzového stavu jsou nedílnou součástí systémů MPSV i MZČR. Při pandemii vykonávají neocenitelnou službu statisícům občanů ČR! Jejich úloha je v této době preventivní, také edukační v rámci komunity a jsou schopné se velmi rychle přizpůsobit každé nové situaci,“ uzavírá s povzdechem Jana Černá.

Z nemocnice do domácí péče jedině s negativním testem

K situaci v terénních sociálních službách není lhostejná skupina senátorů napříč politickým spektrem. Zhodnotila ji jako velmi neutěšenou a minulý týden vyzvala Vládu ČR, aby jí věnovala svou pozornost. „Cítíme, že situace není podchycená tak, jak je tomu například u pobytových sociálních služeb,“ řekl senátor Miroslav Adámek (ANO).

Záměr je, aby klienti terénních sociálních služeb, kteří se vracejí ze zdravotnických zařízení do domácí péče, byli testováni na COVID-19. Zároveň, aby byli pravidelně testováni i zaměstnanci terénních služeb. V případě prokázání nákazy u klienta terénní sociální služby, senátoři požadují, aby byl dotyčný hospitalizován, nebo přemístěn do pobytového zařízení s vyčleněnou zónou COVID-19. „Domníváme se, že poskytovat službu u tohoto klienta se všemi ochrannými pomůckami, které musí mít, tzn. oblek, respirátor a další, nelze. Nelze se do všeho oblékat před vchodem do bytu v běžném domě, nebo kdekoliv jinde, není to bezpečné pro klienta, ani pro jeho okolí,“ zdůvodnil Adámek s tím, že rovněž chtějí, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo doporučující postup pro terénní sociální služby, stejně jako to udělalo v případě pobytových služeb.