fbpx

Ludmila je přesvědčená, že čím víc lidí se o ni bude starat, tím déle bude moct ŽÍT DOMA

Byla v nejlepších letech, když se dozvěděla, že další život jí bude ztěžovat roztroušená skleróza. Od té chvíle uplynulo dvacet let, během kterých paní Ludmile přestaly sloužit nohy a pravá ruka. Levou leccos ještě trochu zvládne. Nebýt rodiny, pečovatelské služby a domácí zdravotní péče, doma by už ale zůstat nemohla.

„Můj stav se hodně zhoršil, když jsem si přetrhla achilovku. Měsíc jsem byla v nemocnici, další dva v následné péči v třílůžkovém pokoji. Představa, že skončím už v padesáti někde v ústavu, se mi vůbec nelíbila. Chybělo mi soukromí, chtěla jsem domů,“ vzpomíná na neveselé období Ludmila, která se do té doby byla schopná pohybovat ještě s oporou chodítka. Nově odkázaná na vozík si proto začala zjišťovat, co pro návrat k rodině musí udělat.

Z dvou schodů před vchodem do jejich rodinného domku v Benátkách nad Jizerou se mezitím stala nepřekonatelná překážka. Než si po prvním zamítnutí vybojovala příspěvek na nájezdovou plošinu, museli ji domů tlačit po starých dveřích manžel se synem. „Přitom to byly jen dva schody. Dnes už se na elektrickém vozíku dostanu na zahradu i sama,“ vypráví Ludmila. Úpravám se nevyhnula ani koupelna, k vaně přibyl sprchový kout, postel v ložnici nahradilo polohovatelné lůžko. „Pro mě je nutností. Když jsem měla ataku a byla jsem schopná jen ležet, byl pro mě velký problém se napít, najíst. Myslela jsem, že se snad udusím,“ podotýká.

Časem se uplatnil při přesunech z lůžka na vozík i zvedák. „Podařilo se mi na něj získat příspěvek, zároveň čerpám také příspěvek na péči nejvyššího stupně. Díky tomu jsem si mohla domluvit také pečovatelskou službu. Zpočátku mi chodili pomáhat jen se osprchovat, dnes už docházejí dvakrát denně. Říkám si, čím víc lidí se o mě stará, tím déle budu moct zůstat doma. Ráno mě pečovatelka připraví do života, pomůže s hygienou, obléknutím, manžel mi mezitím připraví snídani. Večer mi pomáhá někdy pečovatelka, jindy přijde syn,“ popisuje Ludmila s tím, že je do budoucna připravená využívat pečovatelskou službu ještě častěji, aby šetřila síly sedmdesátiletého manžela.

„Balíček domácích služeb“ uzavírá domácí zdravotní péče, která s paní Ludmilou chodí rehabilitovat, a z běžně dostupných služeb firma na úklid. „Zorganizovat si to takhle mě stálo hodně sil, ale funguje to. Sama toho moc dělat nemůžu, buď ležím v posteli, nebo sedím na vozíku, občas si čtu a koukám do počítače. Snažím se ale rodinu příliš nezatěžovat svými problémy, kde všude mě píchá,“ směje se paní Ludmila a s vážnějším tónem v hlase dodává: „musím být statečná!“


Pečovatelská služba Městského centra komplexní péče Benátky nad Jizerou je zapojená do projektu Institutu sociální práce, z.s., ŽÍT DOMA. Poskytuje služby lidem se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc. Posláním služby je klientovi pomoci zachovat co nejvyšší kvalitu a důstojnost života v jeho přirozeném prostředí. Podporuje ho v zachování zbývajících schopností a pomáhá s tím, co sám nezvládne. Služba poskytuje péči také v okolních obcích: Bezno, Dolní Slivno, Horky nad Jizerou, Chotětov, Kochánky, Lipník, Mečeříž, Předměřice, Sedlec, Skorkov, Tuřice, Zdětín. Více informací zde.