Zdravotnický deník – Sociální služby nejsou nikde prioritou, ukázala pandemie. V ČR máme největší rezervy v terénní péči, investice ale mají jít do betonu

Covid-19 v mnoha oblastech podtrhl problémy, kterým roky nebyla věnována pozornost, nyní se ale ukázaly v celé své nahotě. Z velké části to platí i o dlouhodobé péči, a to ať už pobytové, nebo terénní či poskytované neformálními pečujícími. Jde o oblast, kterou jsme doposud nebyli schopni efektivně řešit – právě ona má ale nyní na starosti ty, kteří jsou nákazou covid-19 ohroženi nejvíce ze všech. Jenže pandemie také ukázala, nakolik je tato oblast mimo sféru zájmu, a to zdaleka ne jen v České republice.

Zkušenost z řady vyspělých států hovoří o tom, že zařízení pečující o seniory zůstala v době nejhlubší krize opomíjena, pracovníci byli bez ochranných pomůcek i informací, klienti místy skoro bez přístupu ke zdravotní péči… V Česku někdy z nejhoršího pomohli dobrovolníci, nakolik se ale dokážeme ze zkušenosti poučit, ukáže až budoucnost. Zatímco totiž pandemie covid-19 s očkováním přestane být nejpalčivějším problémem, potíže, s nimiž se potýká dlouhodobá péče, se spolu s ní určitě samy nevyřeší.

U nás to ovšem vypadá, že ačkoliv největší rezervy máme zřejmě v terénní péči a podpůrných službách, vláda bude investice směřovat do nové infrastruktury. Problematice se věnoval webinář Dopad koronakrize na dlouhodobou péči o seniory a pečující: zkušenosti z ČR a USA, který v prosinci 2020 uspořádal Institut pro sociální politiku a výzkum, Česká společnost pro gerontologii a aliance Byznys pro společnost.

…Co se týče struktury péče v České republice, je podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého naddimenzovaný počet pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením a v nadcházejících letech by se měl snížit o tisíce lůžek, domů pro seniory pak máme vyhovující počet, i když v nich někdy jsou lidé, kteří by ještě mohli žít doma. Nedostatečné kapacity jsou ale u zařízení pro osoby trpící demencí a také v terénních službách.
„Klesá nám každý rok počet uživatelů, a není to proto, že by tu nebyli senioři, kteří by péči nepotřebovali, ale protože je systém špatně nastaven a neumožňuje rozvoj,“ poukazuje Jiří Horecký s tím, že se asociace chce letos problematice hlouběji věnovat. Plánuje proto identifikovat poptávku po jednotlivých službách a zvýšit tlak na politiky, aby kapacity posilovali. „Tragický údaj o tom, že klesá dostupnost terénní pečovatelské služby po desítkách let proklamací veřejných úřadů o tom, jaká je to priorita, je skandální,“ říká k tomu ředitel Inclusion Europe Milan Šveřepa…

…Bohužel navzdory tomu, že je u nás asi největší potřeba terénních služeb zaměřených na možnost setrvat co nejdéle v domácím prostředí nebo podpořit neformální pečující, hodlá se vláda zaměřit na výstavbu na úkor podpůrných služeb. Původní doporučení Evropské komise totiž navrhovalo alokovat do Evropského sociálního fondu 1,6 miliardy eur, česká vláda se však rozhodla příspěvek zkrátit na 1,4 miliardy. Část prostředků by přitom měla být přesunuta do Fondu soudržnosti zaměřeného na rozvoj infrastruktury. Proti záměru krátit peníze z ESF se v ČR v prosinci postavilo 33 organizací.
„Ne všechny sociální problémy lze řešit betonem. Systém se sune dál ke konceptu betonu bez reflexe toho, co se tu nejen za posledních 12 měsíců odehrálo,“ uzavírá Šveřepa.

Celý článek Zdravotnického deníku zde.

Záznam webináře Dopad koronakrize na dlouhodobou péči o seniory a pečující: zkušenosti z ČR a USA zde.