S pečovatelskou službou se doma opět postavila na nohy. Proměnu služby podnítil klient Václav
Když se paní Růžena přistěhovala do Habartova, byla už sice seniorka, ale ještě plná sil. Zdravotní komplikace nejasného původu jí však záhy téměř znemožnila pohyb. Byly dny, kdy se na nohy vůbec nepostavila. Pro pětasedmdesátiletou ženu, která se na nové adrese nestačila s nikým pořádně seznámit, to bylo velmi skličující. Naštěstí se rodina paní Růženy bydlící v jiném městě obrátila na pečovatelskou službu, která situaci zachránila.
„Všichni tím byli zaskočeni. Paní se těžko smiřovala s tím, že najednou není soběstačná. Její stav odpovídal druhému nejvyššímu stupni závislosti na péči. Docházeli jsme k ní 3x denně pomáhat například s hygienou, oblékáním, přípravou a podávání jídla,“ popisuje začátky vedoucí Pečovatelské služby Habartov Petra Fašánková. Skutečnost, že díky podpoře pečovatelské služby mohla paní Růžena zůstat v domácím prostředí, přispěla k postupnému zlepšení jejího zdravotního stavu. „Zhruba po roce jsme přehodnotili celý plán péče, protože už byla schopná se v bytě pohybovat sama, a zaměřili jsme se na podporu mobility venku. Například místo donášky nákupu, jsme ji do obchodu začali doprovázet. Dodávali jsme jí jistotu a tím ji podporovali k větší soběstačnosti. Dnes k ní docházíme už jen dvakrát denně zkontrolovat, jestli je vše v pořádku a nic nepotřebuje. Říkáme tomu pomůcka snížení rizik spojených s nemocí, je to obdoba služby tísňové péče, která je u nás nedostupná, “ vysvětluje Petra Fašánková.
Když to situace vyžaduje, je habartovská pečovatelská služba schopná poskytovat péči klientovi i pětkrát denně. „Většinou se na tom podílí i rodina, nicméně jsme schopní se postarat také o člověka, který nikoho nemá,“ upozorňuje.
To byl případ pana Václava, který před lety nevědomky podnítil proměnu celé pečovatelské služby. „Roky si od nás nechával jen vozit oběd, jak bylo dříve zvykem u lidí důchodového věku. Pak se mu ale nakupily zdravotní problémy, které vyvrcholily amputací a terminálním stádiem onkologického onemocnění. Za žádnou cenu ale nechtěl do pobytového zařízení,“ vzpomíná Petra Fašánková s tím, že celý tým tenkrát stál před velkou výzvou mu přání splnit. To však znamenalo, mu poskytovat službu i mimo pracovní dobu, která v té době končila brzy odpoledne. „Provozní dobu jsme proto museli prodloužit a v lednu 2018 jsme také přijali další pečovatelku, protože jen dvě by provoz v tomto rozsahu nezastaly. Pak se postupně na nás začali obracet další lidé, kteří chtěli zůstat doma, ale sami to už nezvládali. Tím se celkově změnil i charakter naší práce,“ popisuje vedoucí pečovatelské služby, která se v této souvislosti zapojila do projektu Institutu sociální práce, z.s., s názvem ŽÍT DOMA.
Pečovatelská služba navíc vybudovala středisko osobní hygieny pro klienty, kteří doma mají bariérovou koupelnu, nebo ji nemají vůbec. Přestala také poskytovat služby, které v lokalitě nabízeli soukromníci – mytí oken či sezónní úklid. Díky tomu dnes pečovatelky mohou více času věnovat odborné podpoře klientů – pomoc s hygienou, manipulaci, podání jídla aj.
