Hlavně se nevzdávat!

Během svého života jsem netrpěla žádnými zdravotními neduhy. Až ve stáří se mi postupně začal zhoršovat zrak. To mě nakonec vedlo k návštěvě očního lékaře, který mi zjistil šedý zákal na obou očích.

Podstoupila jsem operaci šedého zákalu pravého oka, po čase i operaci levého oka. Život se však se mnou moc nemazlil: zanedlouho mi byl diagnostikován také zelený zákal, který se nedá operovat. Nejdříve mi lékař doporučil aplikaci injekcí, které nejsou hrazené zdravotní pojišťovnou. To mě však neodradilo a léčbu jsem si zaplatila v plné výši. Injekce byly dobré v tom, že nemoc zpomalily.

Nyní bojuji s nemocí, myslím si, že velmi statečně. Velkou oporou jsou pro mě pečovatelky, které mě každý den navštěvují. Především mi poradily, jak si mám uspořádat byt, abych neupadla a abych se v něm vyznala, i když špatně vidím. Pomohly mi zařídit si domovní telefon, abych nepustila do bytu cizího člověka, čehož jsem se velmi obávala. Jelikož jsem se také bála, že se mi v bytě něco stane a nedovolám se pomoci, pomohly mi vybrat vhodný mobilní telefon a naučily mě s ním zacházet. Mám v něm nastavené číslo na souseda, se kterým se známe od dětství a který slíbil, že mi v případě potřeby přijde pomoct. Pečovatelky mi dokonce přizpůsobily i pečicí troubu, takže se můžu i teď věnovat tomu, co jsem vždy měla velmi ráda – pečení.

S mým handicapem je nyní řada obvyklých záležitostí velmi náročná, ale pečovatelky mi se vším pomáhají. Nabídly mi také pomůcky, které mi usnadňují život. V případě potřeby mě doprovází na různé pochůzky i na setkání s přáteli. S jejich pomocí tak můžu i nadále vést život, na jaký jsem byla zvyklá.

Zpět